Komnaty Juliette de Sévigne

Chytí si ji a prsty jí přejede hezky podél propnuté páteře, když cítí, jak Juliette vyvrcholila. Sám u toho slastně zasténá, protože se v tu chvíli kolem něj dokonale stahuje. Oplácí jí pak její divoké dravé polibky, během kterých si ji začne brát mnohem rychleji a tvrději než před tím. Už to neprotahuje. A nakonec se se slastným táhlejším zasténáním udělá hluboko do jejího lůna. Ještě chvíli zůstane uvnitř tepla jejího těla, než z ní vyjde a na okamžik si jen lehne vedle ní. Čeká, až popadne dech. Jakmile se mu to povede, začne vstávat a oblékat se. Protáhne se. Podívá se pak na ni.
"To byl velmi plodný večer... Ale doufám, že ne příliš!" mrkne na ni a malinkato mu cukne koutek. Dojde ke dveřím, kde ze země sebere svůj plášť. Nasadí si ho, upraví.
"Tak na dožínkách, má drahá!" rozloučí se s ní ještě. A pak odejde. Velice spokojeně. I uspokojeně.

Leží vedle něj, těžce oddychuje. Přetočí se a přitulí se k jeho boku. Hlavu položenou na jeho hrudi naslouchá zběsilému tlukotu jeho srdce a začne mu něžnými polibky obsypávat jeho hruď. To sotva. ušklíbne se v duchu a otočí hlavu, aby se zadívala na jeho profil, když na krátký moment leží vedle sebe na zádech, jen se lehce dotýkající rameny a to pravděpodobně jen z toho důvodu, že jsou oba moc líní na to se trochu posunout. Líně rozvalená, jako spokojená kočka spočívá v polštářích a sleduje Juliena, jak se obléká. Ještě na malý moment se kochá tím výhlede. "Pána jána, to snad ne," rozesměje se a pohledem ho vyprovází. "S pánem Bohem!" mávne na něj z postele a když jeho kroky utichnou, tak se ještě chvíli povaluje, než se vyhrabe z postele a zavolá služebnou, aby jí pomohla s řádnou úpravou, než se vydá do útrob sídla najít a pustit se do toho budižkničemu, který pustil biskupa jen tak toulat se po sídle bez toho, aby o tom kohokoliv spravil.